Včera jsme se spolubydlící Pavlou řešily takový ty věci životní moudrosti: proč si vybíráme pořád stejný chlapy, proč opakujeme ty samý chyby, i když si je uvědomujeme, ale mozek není ve věci mezilidských vztahů ten, kdo všemu šéfuje. Došly jsme k názoru, že na člověk na sebe hraje děsný habaďůry – zakazuje si to nejlepší, aby se trestal za něco, čeho se mu nedostává. A znáte to, jak vám občas něco na někom vadí a posléze zjistíte, že děláte lautr to samý?
Taky jsme si odsouhlasily, že je hrozný, jak při narození nezačínáme všichni ze stejný startovní čáry, a vyčítaly jsme si, že nemáme rodiče třeskuté intelektuály, kteří by nás vedli už odmala k vysokému umění. Kolik jsme při procesu sebezlepšování ztratily času jen proto, že jsme nevěděly, kam se dotahovat a pomocí jakých zbraní! Když si vzpomenu na svoje demotivující léta na gymplu, kdy jsem vlastně vůbec nic nedělala jen proto, že moje škola byla mizerná a moje město v té době ještě zcela nekulturní… A proč vlastně pořád chceme bejt nejlepší a soutěžit se sebou samotným?
Největší legrace byla, když jsem položila v pět ráno asi desátou "poslední otázku" – myslíš si, že fungujou horoskopy? A Pavla na to, že samozřejmě jo, a rozhovořila se o tom, jak si jednou ze srandy zjistila ze stránek parlamentu ČR dvě stě dat narození našich tehdejších poslanců a sepsala jejich znamení zvěrokruhu – ve sněmovně prý tehdy sedělo cirka 32 kozorohů, 32 býků, ale jen 8 panen a 8 vah (právě těch, jejichž vlastnosti by ve vedení státu byly tak potřeba) atd. Disproporční rozložení jednotlivých znamení jasně ukazovalo na to, že ta mající ve vínku touhu po moci a penězích, znamení líná, požitkářská a paličatá v parlamentu zaujímají daleko větší prostor než znamení, jejichž údajné rysy by nám jako státu nějak mohly prospět.
Řekla jsem Pavle, že si nemyslím, že by tohle mohlo fungovat, ale že jsem se vždycky divila, proč si tak moc rozumím s holkama ve Střelci a proč jsou mí osudoví muži Lvi. Nedokázala mi to sice vysvětlit, ale na dobré ráno mi potvrdila, že je taky ve Střelci (a k tomu holka). Fakt by mě zajímalo, jak tohle funguje. Aspoň bych se mohla na prvním rande zeptat kluka rovnou, v jakém je znamení, a neztrácet čas. Což mi připomíná, že jsem často přemýšlívávala o tom, proč sakra nejsme všichni roboti, abychom byli bez problémů vzájemně kompatibilní a nemuseli řešit má mě ráda – nemá mě ráda. Prostě bychom jen vyměnili paměťovou jednotku…