Pokud netušíte, o čem je Lost (abych osvěžila tuto díkybohy ustupující floskuli), zde je stručný děj: Padesátka lidí přežila ztroskotání letadla a ocitla se na exotickém ostrově, kde žije něco tajemného. Sami lidé jsou rovněž tajemní, jak se dozvídáme z jejich vzpomínek. Je tam všechno, co seriálový divák potřebuje: potenciální citová vzplanutí, krize, výrazné charaktery, atraktivní prostředí, směřování k rozuzlení. Jen ta katarze se dostaví až bůhvíkdy, vzhledem k tomu, že se natáčí už pátá série. Každý díl pomocí flashbacků představí jednoho nebo dva lidi. Pokud nemáte rádi napětí, přečtěte si na neoficiálních stránkách seriálu www.lost.cz vše o doposud třech sezonách tohoto projektu a zjistěte koncepci celého příběhu. Já to neudělám, protože bych se tak připravila o každotýdenní drogu.
Za dobré seriály (když nepočítám Dobrodružství kriminalistiky, Simpsonovy, Southpark a Rena a Stimpyho, jejichž epizody na sebe nenavazují) považuju Lynchovo Městečko Twin Peaks a Sex ve městě. Měly skvělé scénáře, chytrý, resp. nervydrásajícím způsobem tajemný příběh a hráli tam hezcí lidé (že jsou dobří herci, raději s ohledem na poslední výhradně seriálové herecké příležitosti Kylea MacLachlana a sladkokomediální úkroky S. J. Parker psát nebudu). Lost má oproti nim slabší kameru, je tam až moc postav (pamatuju si jen Kate, Jacka, Lockea a Saida – a to mám jinak opravdu dobrou paměť), neodůvodnitelná mysteria ve mně obvykle vyvolávají paniku nebo smích a Lost na mě navíc působí rozkouskovaně a trošinku barvotiskově (k tomu zaručeně přispívají reklamy, během nichž mám ovšem čas se vydýchat, uklidnit a zeptat se rodiny, jak se která z postav jmenuje atd.). Vyústění všech krizí sice lze předvídat, ale naštěstí seriál netrpí obvyklým nováckým syndromem mizerného dabingu a useklých titulků – schválně, vydrželi jste někdy až do jejich konce na legrační znělku produkční společnosti Bad Robot?
Herci, kteří v seriálu hrají, jsou neznámí; to sice nemusí mít nutně vliv na kvalitu, ale rozhodně to není fakt, který by pozitivně ovlivnil moje osudové puzení k televizní obrazovce v neděli po deváté, kdy obvykle bývám v sauně nebo nebo na kole. Po nějakých pěti dílech, které na Nově běžely, bych asi ještě neměla propadnout ději, který se nota bene nijak nerozvinul. Nestalo se tak zřejmě ani českým divákům Lost, jejichž počet po pilotu mírně klesl a nyní spíše stagnuje. V průměru se na všechny díly včetně pilotního filmu dívalo 1 800 000, což je srovnatelné s letošní mimořádně hrůznou Superstar. (Kdo podle vás nepatří do hvězdné pěchoty? Mě napadají jen Csáková a pak ta zrzavá pseudorockerka s krepatými vlasy.)
Ten seriál musí být dobrý něčím, co se pohybuje mimo hranice mého uvažování o kvalitě. Dostal obrovskou spoustu cen ve všech existujících kategoriích, od televizních Emmy po scifistické Saturny, prostě už každý uznal, že je dobrý, avšak jen málokdo ony přednosti definoval. A jak tak nad tím přemýšlím, mně se na Lost asi nejvíc líbí ta příroda. Prosím vás, co se líbí vám?