Pod vlivem různých světových kuchyní v USA (OK, uznávám, že byly značně přizpůsobeny americkým standardům) jsem si uvědomila, jak snadné je překročit hranici mezi uvědomělým a neuvědomělým stravováním. Když vám nabízejí spoustu různých, srovnatelně dobrých věcí, které jsou všechny prakticky zadarmo, začnete nad jídlem víc přemýšlet a vybírat si. V Česku jsem řešila stravování ve studentské dietní menze a jednou týdně jsem se zatnutými zuby vlítla do Albertu, kde jsem popadla prakticky vše, na čem bylo napáno akce nebo sleva a nebylo to maso, a žila z toho, jak dlouho to šlo. Bylo mi buřt, jestli je to bio nebo ekoprodukt, což mi asi bude fuk i nadále, protože jiný než zdravý kuskus, bulgur nebo červená čočka se beztak asi nedělá a já moc jiných věcí nejím, protože tohle je nejrychlejší a můžete do toho naházet všechny zbytky z ledničky. Už mi ale nebude jedno, jestli je skladba mého jídla monotónní (každý den jogurt k snídani a jabko k svačině za posledních řekněme 6 let). Předchozí dva měsíce jsem zjistila, že zeleninový salát opravdu dokáže nahradit oběd i večeři a dokonale vás zasytit – tak proč nevyužít toho, že je zároveň lehký a zdravý a nezpůsobuje křeče v žaludku, když jdete za dvě hodiny po obědě provětrat bicykl.
Receptář nejen na neděli
V USA jsem si navykla snídat buď vrchovatou misku kukuřičných lupínků nebo dva fantastické americké výdobytky (měla-li jsem přístup k mixéru) – oatmeal a smoothie. Pro zájemce o recepty: povařte ovesné vločky v troše vody, přisypte polévkovou lžíci rozmixovaných lněných semínek, po minutě sundejte z plotny, přidejte lžičku javorového sirupu a hnědého cukru. Zamíchejte – a za pět minut máte zdravou snídani pro jednu osobu. A smoothie? Dvě lžíce zmrzlých lesních plodů (nebo jahod) nasypte do mixéru, přidejte nakrájený banán a zalijte sójovým mlékem nebo jablečným džusem. Mixujte ad libitum. Pochutnáte si. Další skvělé věci jsem ochutnala v tamějších tex-mex restaurantech (v Česku mám ráda restauraci Fiestu na Hradčanské) a taky jsem zjistila, že suši není hnusné. Dříve jsem si dávávala dva tři kousky na různých rautech, abych se přesvědčila, že ho fakt nemám ráda, ale od té doby, co jsem se naučila používat jídelní hůlky a každé ulovené suši přestalo být především vítězstvím, se můj vztah k němu změnil na "prosím, ještě".
Proč si myslím, že je zdravé jídlo a životní styl obecně důležitý
Protože jsem si to nechala naočkovat. Přiznávám, že mi to nalili do hlavy a já to tam nechala natéct a zjistila, že na tom něco je. Už je to dávno. Starý antický ideál kalokagathie nebo V zdravém těle zdravý duch nebo Cvičme v rytme nebo jak tomu říkáte bychom měli respektovat i dneska, nebo spíš zvlášť dneska, protože jestli to i v ostatních zemích bude s recyklací, spotřebou energií a pracovní morálkou tak jako v USA, je tohle lidstvo už teď mrtvý. MRTVÝ! Většina mých kamarádů se denně láduje různými prášky a v jednom kuse jsou nemocní, mají alergie a jednoho až dva psychoterapeuty. Já mám asi dobrou genetickou výbavu, to je fakt, ale chořím jen zřídkakdy a unesu pětatřicetikilový batoh. Asi to bude působit zkratkovitě, ale mám pocit, že je to tím, že se snažím. Jo, co si myslíte o zubních nitích?