Reklama
 
Blog | Kateřina Kadlecová

Publikační nouze = čas pro Můj oblíbený web

Člověk prostě občas nemá čas. V tísni jsem se ocitla právě teď, a protože nechci, aby to vypadalo, že pro svůj blog nedělám lautr nic, zde vizte mé příspěvky pro tištěný Respekt, do rubriky Můj oblíbený web. Všechny čtyři článečky upozorňující na weby, které mapují tematiku mého srdce a studují lidi či jiné mé zamilované živočichy, už samozřejmě v Respektu vyšly, a to v období od půli prosince 2006 do pondělka 5. února 2007. Snad vás inspirují a ukrátí vám volný čas, máte-li ho na rozdíl ode mě nazbyt :-).

http://www.cso.cz/

Je zima a vám se už možná zastesklo po českém ptactvu, které zčásti odletělo do teplých krajů, zčásti se schovává před nepřízní počasí. Když otevřete webové stránky České společnosti ornitologické, můžete se opeřenci pokochat i v únoru. Zjistíte třeba, že se na území našeho státu můžete setkat hned s 403 ptačími druhy, dozvíte se, k čemu je kroužkování ptactva, jak ptáky chránit a čím je v zimě (ne)přikrmovat. Aktuální informace denně přináší fórum milovníků ptactva, kteří si sdělují podrobnosti ze svých pozorování – jen takhle se dozvíte třeba to, kam si zajet prohlédnout hejna vzácných severských hostů pěnkav jíkavců nebo pestrobarevných brkoslavů severních. Ty si samozřejmě můžete prohlédnout i v sekci Fotogalerie, případně si v rubrice Slovníky můžete zjistit, jak zní jejich název v třinácti světových jazycích včetně umělého esperanta, abyste si chybějící obrázky mohli najít v mezinárodních databázích.

Stránky www.cso.cz jsou určeny jak široké veřejnosti, tak odborníkům – pro vědce a ornitology-amatéry nabízejí mnoho odkazů na literaturu, vědecké konference a zdroje z oblasti výzkumu ptactva. A chcete-li si o ptácích nejen číst, ale také je slyšet, stačí navštívit http://www.rozhlas.cz/hlas/portal/, stránky Českého rozhlasu, konkrétně projektu Hlas pro tento den.

 

Reklama

 

Ecce homo Křesadlo

 Zřejmě žádný český spisovatel druhé poloviny 20. století nepsal tak osobitě a tak mnoho, a přitom zůstal tak neznámý a nedoceněný jako Jan Křesadlo. Příčinou je jak spisovatelova emigrace do Británie, tak skutečnost, že jeho genialita je pro některé čtenáře (a některé literární kritiky) jen těžko stravitelná. Proto četbu Křesadlových netradičních románů a básní, hemžících se citacemi v nějakých patnácti světových (a tří zaniklých a tří neexistujících) jazycích a aluzemi na všemožná vědní odvětví, odložili na neurčito. Pokud dosud nejste obdivovateli jeho alegorického debutu Mrchopěvci (dopsal jej ve věku 53 let), neodolatelně vtipného „románu se zpěvy“ Vara Guru nebo muzikologicko-ornitologického trojrománu Fuga Trium, zkuste nasednout na Křesadlovu perverzně akademickou sci-fi vlnu na stránkách www.kresadlo.cz . PhDr. Václava Pinkavu, CSc., Mphil., PhD., spisovatele, překladatele, psychologa a sexuologa, malíře, hudebního skladatele, muzikanta, matematického logika, filozofa, polyglota, přírodovědce, astrologa a člověka s chorobně vynikající pamětí nám zde představuje jeden z jeho tří synů, Václav (dalšího z nich, Jana Pinkavu, známe jako držitele Oscara za animovaný snímek Geriho hra). Na anglicko-českých stránkách najdete třeba Křesadlovu opulentní bibliografii s ukázkami, zvukový záznam částí jeho Glagolské mše, zmenšeniny maleb nebo odkazy na sekundární literaturu.

 

 

Umíme psát česky?

 Každý z nás občas při psaní určitých slov váhá, zvláště pak v době adventu. Jak je to s těmi Vánocemi/Vánoci – nebo snad vánoci? A co teprve když slavíme chanuku (Chanuku)? A jak se správně píše Nový rok / nový rok 2007? Pravidla českého pravopisu nevysvětlují vše, navíc je nemíváme po ruce tak často jako počítač s přístupem na internet. Proto otevřete, kdykoli budete v jazyce tápat, stránky Ústavu pro jazyk český Akademie věd ČR http://www.ujc.cas.cz/ a klikněte na odkaz Jazyková poradna. V oddíle Na co se nás často ptáte naleznete přehledně a obšírně zpracované problematické jevy českého pravopisu, psaní velkých písmen i cizích slov, morfologie, syntaxe a dokonce i typografie, doprovozené praktickými příklady, které se do papírových Pravidel nevešly. Do Poradny můžete samozřejmě i zatelefonovat nebo napsat, případně si koupit příručku Na co se nás často ptáte (Praha : Scientia, 2002), ale web vám pro řešení „standardních situací“ zpravidla postačí. Jednotlivé jazykové problémy jsou v podobě hesel řazeny jak tematicky, tak abecedně. Posledním oddílem FAQ jsou zajímavosti o češtině; zde pro nás vědci kromě informací o nejdelších slovech v češtině aj. přichystali zkušební diktát. Po pročtení stránek Poradny se pro vás naše mateřština stane srozumitelnější – a navíc zvládnete správně napsat zmíněnou novoročenku.

 

 

www.czso.cz

Sledovat stránky Českého statistického úřadu je návykové. V poměrně nepřehledném bludišti obrovského množství statistických informací najdete data demografická i ekonomická, často ve srovnání se stavy v minulosti nebo ve vztahu k zahraničí (a hlavně je můžete vztáhnout k sobě samým). Mou zamilovanou statistikou jsou Nejoblíbenější dětská jména. Najdete je pod položkou Uživatelské skupiny v menu po levé straně – klikněte na odkaz Studentům nebo Novinářům a poté na Zajímavosti (zde objevíte například téměř skandální fakta, že v ČR „na jednu dokonanou sebevraždu žen připadá 3,74 sebevražd mužů“ nebo že v roce 2050 možná bude mít náš stát jen 8 066 072 obyvatel). Statistikové pro nás zmapovali nejčastější křestní jména dávaná novorozencům v letech 1999–2006 (vždy podle stavu v lednu daného roku, deset ženských a deset mužských jmen) a připravili i přehled nejčastějších jmen jejich rodičů. Naleznete tu meziroční srovnání, mapy územního rozšíření prvních pěti jmen nebo zprávu o oblibě jmen v jednotlivých krajích. Letos malí Jakubové opět po dvou letech odsunuli na druhé místo Honzíky, zatímco Terezka si hoví na vrcholu naší obliby už sedm let. Rodiče miminek se v roce 2006 překvapivě jmenovali nejčastěji Petr, Pavel, Jana a Petra, což jsou jména, která v první dvacítce jmen jejich potomků vůbec nefigurují!